Po počáteční nedůvěře (protože popisované vlastnosti se zdály až příliš „zázračné“ a navíc šlo u nás o novinku) jsme se rozhodli určité riziko podstoupit...
Dnes mohu potvrdit, že Lupotherm opravdu funguje. Průměrná spotřeba plynu za období před zateplením v letech 1999 – 2010 byla 2569 m3 plynu za rok
Skutečná spotřeba za rok 2011 činila 1375 m3, což představuje úsporu 46,5%.
Skutečná spotřeba za rok 2012 činila 1290 m3, což představuje úsporu 49,8%.

Při získávání informací o LUPOTHERMu jsem četl v diskusních příspěvcích různá zpochybňující i odmítavá stanoviska různých diskutérů. Jsem stavař s praxí v projekci i v provozu a rozhodl jsem se LUPOTHERMU věřit.
A dosavadní zkušenost mi dává za pravdu. Mám změřeno, že:
- pokud je teplota venku do –5°C, tak v době, kdy se u nás netopí (22:30 - 5:30), se teplota uvnitř nezmění
- pokud klesne teplota venku pod –10°C, teplota uvnitř klesne pouze o 1°C.

Termokamera potvrdila že malo zmysel použiť v dome Lupotherm, teplota všetkých vnútorných konštrukcií bola rovnaká a bez tepelných mostov. Silné mrazy dôkladne preverili vlastnosti domu a musím povedať, že som nadmieru spokojný a neľutujem, že som dôveroval Lupothermu. Odborníci, čo stavajú pasívne domy neverili, že tak tenký materiál môže tak dobre izolovať.

Izolaci Lupotherm jsem zvolil po dlouhém hledání, porovnávání parametrů a cen nadkrokevních izolací. Nakonec jsem pro celkovou cenovou výhodnost volil Lupotherm. Dnes mohu říci, že rozhodnutí bylo zcela správné. Nejen, že jsem ušetřil při realizaci, ale navíc Lupotherm dobře izoluje.
V létě mohu porovnat teploty v podkroví staré části domu (zateplení 20cm vatou), s novým podkrovím (zateplení Lupothermem). V podkroví zatepleném vatou, stoupá ke 30°C, zatím co v podkroví s Lupothermem jen k 24°C. Obě střechy jsou orientované k jihu a se stejným typem krytiny. S Lupothermem jen spokojenost. Díky.