NOVINKY e-mailem:
Aktuálně je registrováno velké množství odběratelů novinek.
V případě, že chcete také dostávat novinky, vepište sem, prosím, Váš e-mail:
Tenký, lehký a flexibilní materiál pro zateplení, přizpůsobivý jakékoliv kostrukci.
Maximálně rychlá pokládka a jednoduchá manipulace uspoří čas a sníží výdaje pro zateplení.
Odraz tepelného záření a odstínění elektrosmogu řadí Lupotherm mezi nejlepší izolace.
Snadné a účinné zateplení zevnitř i z venku, do podlah, střechy, na stěny i fasády vhodné pro všechny objekty.
RECENZE k článku „Kontroverzní izolace Lupotherm – revoluce nebo podvod?“
=======================================================================================================================
Zajímavě a velmi dobře podáno, tak, že by tomu mohl porozumět každý, kdo není "zabedněný" a zaujatý.
Ing. Jan Drábek
Autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby
Snahou autora článku je seznámit technickou i laickou veřejnost s tepelně izolačním materiálem Lupotherm, který by mohl být novinkou v aplikacích zateplení konstrukcí. Prezentovaný materiál není ani revolucí ani podvodem, ale materiálem se specifickými vlastnostmi, které ho předurčují pro funkci tepelné izolace.
Principy funkce tohoto tepelného izolantu jsou v článku vysvětleny jasně a názorně. Aplikace tepelně izolačních materiálů a jejich volba ve skladbě konstrukce není otázkou jednoduchou. Aby se úplně využilo vlastností jakékoliv tepelné izolace, tedy i Lupothermu, je nutné vyhodnotit stav stávající konstrukce, které bude zateplována zejména z hlediska vlhkosti a jejího pohybu v konstrukci a následně návrh doložit podrobným tepelně technickým ověřením polohy pásma rosného bodu. Bohužel zde, jak uvádí autor článku je technická veřejnost postavena před skutečnost, že fyzikální chování Lupothermu je odlišné od jiných běžně současně používaných izolantů.
Tepelná izolace Lupotherm má nesporně svá pozitiva uplatnitelná v tepelné technice. Je však nutné svěřit vypracování návrhu odborníku a zaškolené firmě, která zaručí bezchybnou funkci tohoto, v tepelné technice nového izolačního materiálu. Bezchybné využití izolačních vlastností Lupothermu povede k úsporám energie a spokojenosti stavebníka .
Nebraňme se novému, ale vyvarujme se metodě kutilů.
Ing. Alena Hynková, CSc.
Akademický pracovník Katedry stavebnictví, VŠTE České Budějovice
Vstup vícevrstvé reflexní fólie Lupotherm na trh vyvolal spor o účinkování reflexních tepelných izolací v porovnání s běžnými, zejména vláknitými a pěnovými tepelnými izolacemi. Aby byl věcně a správně rozuzlen, je třeba se zbavit předpojatého vyškrtávání sálavých dějů z našich úvah.
„Vzduch je velmi špatný tepelný vodič, proto se snažíme v tepelných izolacích zamezit proudění vzduchu,“ napsali v [1] autor Roman Šubrt s požehnáním recenzenta.
„To se děje tak, že vzduch je uzavřen do co nejmenších dutinek, aby v nich pokud možno nedocházelo k proudění. Tak je vysvětleno, proč u … tepelných izolantů se zvyšující se objemovou hmotností zpočátku klesá tepelná vodivost a teprve od určité objemové hmotnosti tepelná vodivost stoupá...“
Oba autoři z úvah úplně vyřadili vliv sálání v dutinkách, aby „dokázali“ nesmysl, viz níže.
Jak ukazuje autor článku, sálání přehlédnout nelze. V dutinách izolantů i ve vzduchových mezerách vždy existuje a s ním i sálavé toky tepla. Přesně to popisuje Planckův zákon. Spektrální složení a energetická hustota tohoto sálání vůbec nezávisejí na velikosti dutin či mezer; sálavé toky energie závisejí na radiačních vlastnostech (pohltivost, propustnost, odrazivost) a teplotě vzduchu, stěn a ohraničujících okrajů izolantu. Platí tvrzení:
1. Velikost sálání v mezeře, tzn. sálavého toku tepla, je konstantní pro různé tloušťky mezery s neabsorbující vzdušnou výplní. Závisí jen na teplotě a emisivitách okrajů a popisuje ho speciální aplikace Stefanova-Boltzmannova zákona, uvedená i v normě EN ISO 6946 skrze součinitel hr.
2. Nesálavá složka toku tepla tenčích nevětraných mezer (cca pod 1,5 cm) obsahuje jen složku vedení tepla hk = λ/d; proudění se zde tedy neuplatňuje. U silnějších mezer se proudění může v malé míře projevovat.
Norma EN ISO 6946 to ale vidí takto: Od jisté tloušťky mezery zavádí konstantní složku přestupu tepla při vedení a proudění, hk = konst. Vedle toho, že tato konstantnost není fyzikálně ničím zdůvodněná, je i velikost konstanty hk nadsazená. Důsledek? Ve výpočtu je velmi silně potlačen vliv sálání tepla v mezeře. Závěrem si ještě poupravme jedno z citovaných tvrzení autorů v [1]:
3. Uzavření vzduchu do co nejmenších dutinek (v tepelných izolantech) zvýší především hustotu hranic dutinek a tedy hlavně absorpci záření, ke kterému na nich dochází. Jen tak je vysvětleno, proč u tepelných izolantů se zvyšující se objemovou hmotností zpočátku klesá tepelná vodivost a teprve od určité objemové hmotnosti tepelná vodivost stoupá...
Dostatečným důkazem tvrzení č. 3 je vynález šedého polystyrénu – Neoporu.
Závěrem lze konstatovat, že spor o účinkování reflexních fólií vyřeší především zapracování sálavých dějů do našich úvah a pochopení jejich zákonitostí; články typu [1], které sálání nedoceňují, spor jen vyhrotí, ale nevyřeší.
Na rozdíl od autorů v [1], ukázal autor článku „Kontroverzní izolace Lupotherm – revoluce nebo podvod?“ mnohem věcnější přístup. Jeho úvahy berou sálání v úvahu a nabízejí realistická tvrzení, z nichž jsou některá podložená fakty, jiná čekají na experimentální důkaz.
Autor recenze: RNDr. Jiří Hejhálek
Literatura:
[1] Ing. Roman Šubrt: Praktický význam reflexních fólií při úsporách energie na vytápění, tzb-info.cz dne 8. 10. 2012. Recenzent doc. Ing. Miloš Kalousek, Ph.D.
