LUPOTHERM vs. běžné izolace (vlny, polystyreny)


1) BĚŽNÉ IZOLACE pouze brzdí VEDENÍ tepla, ale SÁLÁNÍ jimi proniká. Vlákna (u vln) i buňky (u polystyrenů) teplo sálají a současně jej také pohlcují. A protože se sálání šíří RYCHLOSTÍ SVĚTLA, tedy okamžitě celým volným prostorem, je logické, že tato část tepla prochází izolací velmi rychle. Čím je materiál lehčí (obsahuje více vzduchu) tím snáze jím sálání prochází. Přesně z tohoto důvodu je účinnost lehkých izolantů nelineární (tloušťka 30cm nefunguje 3x lépe než 10cm) a proto jsou v zimě zdi zateplené polystyrenem studené a v létě je v podkroví izolovaném vlnou vedro.

2) při správné pokládce účinně VRACÍ VÍCE JAK 95% TEPLA ZPĚT (izolované zdi jsou nezvykle teplé a v létě je v podkroví příjemný chládek).
Viz. stránka s vysvětlením: Jak přesně funguje.

3) účinkuje trvale. Nehrozí riziko, že by časem ztratil své vlastnosti vlivem vlhkosti, nebo vyšší teploty, jak k tomu může dojít u jiných izolací - viz. obrázek ➞
( je jedinou izolací na trhu, na jehož funkci je poskytována ZÁRUKA 20 LET).

4) Cena:
izoluje teplo lépe jak 35cm běžné izolace (v létě pod střechou i lépe jak 45cm - viz. článek: Proč izolují běžné izolace v létě hůř než v zimě?). Pokud by se měl dům zateplit tak tlustou vrstvou běžné izolace, tak při započtení všech podpůrných konstrukcí, které by tuto hmotu u domu udržely (nemluvě o tepelných mostech těchto konstrukcí), vyjde celková cena takového díla vždy dráž, než u jednoduché a rychlé pokládky Lupothermu.
Ale pokud se srovnává cena s běžnými materiály o tloušťce jen 15-20cm, tedy výrazně s menším izolačním účinkem, je logické, že zateplení podstatně kvalitnějším Lupothermem vyjde dráž.

Proto je při výběru izolace vždy vhodné přemýšlet především o návratnosti - viz. návratnost a úspora.

Právě díky poměru CENA / ÚČINNOST se , jako jediná izolace na trhu, vyplatí vždy.
A to i bez dotací.



Srovnání izolace a jiných reflexních izolací


5) se vyrábí jak v parotěsném, tak i v difúzně otevřeném provedení, čímž nabízí možnost zaizolavat dům tak, aby stěny stále dýchaly (ostatní reflexní izolace na trhu jsou pouze parotěsné).


6) NEJZÁSADNĚJŠÍ ROZDÍL: Naprostá většina ostatních výrobců reflexních izolací používají jako výplň mezi reflexními foliemi PLSTĚ nebo PĚNY. Tyto nejsou pro světlo průhledné, a navíc se reflexních folií dotýkají celoplošně. Teplo se zde tedy šíří stejně, jako u běžných izolací - vln a polystyrenů - tedy vedení tepla je pouze bržděno). Proto není možné, aby u těchto izolací vzniklo mezi reflexními foliemi bezgradientní plató, které může vzniknout pouze u bublinek.

U jsou reflexní folie odděleny VZDUCHOVÝMI BUBLINKAMI, kterými infračervené světlo z části prochází, odráží se od reflexních folií zpět do prostoru mezery a je do folie rovnoměrně absorbováno. A protože IR světlo prohřeje folii podstatně dříve než vzduch a prohřeje ji na stejnou teplotu, nedochází mezi zády bublinkové folie k téměř žádnému vedení tepla. Vzniká zde bezgradientní plató. Proto je jeho účinnek tak výrazně odlišný od jiných reflexních izolací (více jak 2x větší tepelný odpor, jako u stejně tlustého konkurenčního výrobku).


7) Většina výrobců také používá pro reflexní vrstvy celohliníkové folie (válcovaný plech - alobal).
je vyroben z plastových folií s vakuově napařeným hliníkem.

Rozdíl mezi těmito materiály je tak podstaný, že je třeba je porovnat z více hledisek:

Schopnost a trvanlivost reflexe sálavého tepla:
  • Celo-hlinková folie díky svému hrubšímu povrchu (i vyleštěnému) odráží dobře jen menší část IR spektra. Její povrch časem oxiduje na šedivý prach, čímž schopnost reflexe po čase výrazně klesá a v některých částech spektra může odrážet i méně jak 10%
  • Vnější reflexní vrstvy jsou zataveny z obou stran v polymeru. Tím je zabezpečeno extrémně vysokého lesku, který nejen odráží IR záření v prakticky celém infraspektru, ale hlavně nedochází k oxidaci hliníku ani po desítkách let (po simulaci 100-letého stárnutí byl u Lupothermu změřen pokles reflexe jen o 2%).

Bezpečnost (úder blesku):

  • Hliníkový plech je vynikajícím vodičem elektrického proudu. V některých částech světa bylo použití hliníkové folie do staveb zcela zakázáno protože zde při úderu blesku došlo k několika smrtelným úrazům.
  • U Lupothermu je hliník na folii napařen v mikronových kuličkách, které mezi sebou nejsou galvanicky spojeny takže se reflexní vrstva chová jako běžná plastová folie - tedy elektrický izolant

Tepelné mosty:

  • Celo-hliníková folie je vynikající vodič tepla. Důsledkem jsou tepelné mosty ve spojích pásů izolace, kde se vnitřní teplá folie přímo dotýká studené venkovní, čímž dochází k úniku tepla a to po celé délce spoje.
  • V reflexních foliích Lupothermu jsou hliníkové kuličky 100x tenčí než lidský vlas a asi 1000x tenčí než tloušťka celo-hliníkové fólie. Navíc kuličky se sebe nedotýkají. je dodávan i v pásech širokých 2,5m, takže i spojů je velmi málo (a tím i menší spotřeba lepících pásek).

Elektrosmog (elektromagnetické vlny) USA-Studie dokládá 50% méně leukemie u dětí, žijící v prostředí bez elektrosmogu:

  • Celo-hliníková folie odráží i elektromagnetické vlny, takže objekt, ze všech stran kompletně izolovaný hliníkovou folií, je od elektrosmogu dobře odstíněn. Je-li však v objektu okno, vniklé EM vlny se od izolace odrážejí a dům přestane být chráněn. I vnitřní zdroje elektromagnetických vln se od hliníkových folí odrážejí.
  • elektromagnetické vlny pohlcuje. Tato schopnost je dána právě nástřikem aluminia v mikronově malých kuličkách, které spolu nemají elektrický kontakt a netvoří celistvou vodivou plochu.

Pokládka:

U aplikace celohliníkových folií je třeba dát si pozor na dva problémy:

    1. Jakmile slepíte 2 hliníkové folie k sobě, už je nerozlepujte. Pásky lepí tak dobře, že dojde k odtržení hliníkové folie od ostatních vrstev a tím ke znehodnocení celé izolace. Možností je používat méně kvalitní pásky, ale tím se snižuje pevnost a především životnost spoje.

    2. Hliníkový válcovaný plech je náchylný k pomačkání a tím ke snížení reflexe. Jakmile izolaci jednou někde ohnete, či připevníte, už to nepředělávejte, protože v místě zlomu se aluminiové folie zmačkají a při dalším narovnávání se mačkají opět a jejich schopnost reflexe se tím zhoršuje.

lze ohýbat libovolně a přelepovat také. K poškození reflexní vrstvy nedochází (ta je zatavená v polymeru) ani ke snížení reflexe (plastová folie se sama vyrovnává do hladka – nedrží tvar jako plech).