Vnitřní zateplení bytů



» Tloušťka zateplení jen 7cm (včetně krycí desky) s účinností jako u stěn pasivního domu R=10 m²K/W

» Suchá výstavba, tedy bez dělání „bince v obýváku‟, rychlost práce je enormní - 50 až 70 m²/den

» Ve vzduchové mezeře mezi krycí deskou a Lupothermem je nový prostor pro instalace

» Lupotherm je v parotěsném provedení - bez rizika tvorby kondenzátu

» Stěnové topení (viz. obrázek) - nejúspornější vytápění vůbec - při kombinaci se solárními trubicovými kolektory, které i v zimě pomocí difúzního záření dokáží ohřát topnou vodu na 25°C lze topit zadarmo.

Otázky, odpovědi, diskuze:    + příspěvek

Chci zateplovat vnitřní stěnu.Dotaz:,je nutné izolaci "lupotherm" kontakně spojit se stěnou,npř vhod .lepidlem.

Dobrý den, není nutné. Lupotherm přitisknou ke stěně vodorovné latě. MB

Dobrý den,chci dělat rekonstrukci staršího rodinného domu.Rád bych použil váš produkt pro zateplení zevnitř plus strop.Je toto řešení ideální?Jáký Lupotherm bych měl použít a zda je možné tuto sestavu dělat svépomocí.Případně zaškolení u vás.Děkuji za odpověd. Pan Veselí

Dobrý den, děkuji Vám za zájem. Strop je 100% OK. Co se týká vnitřního zateplení zdí, tak generelně Lupothermem řešit lze, ale není to to samé, jako zateplení zvenčí. Pokud nejsou stěny z litého betonu, nebo dřevostavba (např. okál), pak je nutné zabezpečit tepelný tok zdí (aby mohla s ním odejít i voda). Jinými slovy - pro vnitřní zateplení je třeba stavbu vždy nejdříve vidět. V každém případě se mi prosím ozvěte. Vyřešíme to k Vaší spokojenosti. Budu se těšit - je to pro mě výzva. Michal Bílek

Dobrý deň,

páči sa mi  nápad so stenovým vykurovaním a chcel by som sa spýtať, ako to v praxi vychádza cenovo oproti podlahovému vykurovaniu s realizáciou a reguláciou. Keďže do okruhu ide voda s nižšou teplotou 25°C (ako do podlahového vykurovania 40 - 45°C), plocha je úmerne väčšia (aj dĺžka rozvodu). Na stenové vykurovanie môžu byť použité obdobné plasthliníkové trubky, ako pri podlahovom vykurovaní? Podlahovka sa zalieva betónovým poterom pre lepšie šírenie tepla vedením (povrchová úprava optimálne dlažba - vysoká hustota - dobré vedenie tepla), aká je odporúčaná povrchová úprava stien pri stenovom vykurovaní? V súčasnosti sa "razí trend" riadeného vetrania s rekuperáciou teplého vzduchu v nízkoenergetických domoch ( v pasívnych domoch je to nevyhnutnosť, pretože veľké straty tepla vznikajú práve neriadeným - prirodzeným vetraním - nutnosť blower door testu), to ale pôsobí kontraproduktívne práve k zamedzeniu prúdenia vzduchu, aby bola viac využitá sálavá zložka šírenia tepla v interiéri. Dokonca som už počul aj názor úplne vynechať konvenčné vykurovanie a ušetrené financie použiť na riadené vetranie s lepšou rekuperačnou jednotkou s dohrevom privádzaného a filtrovaného vzduchu, čo može byť operatívnejší spôsob vykurovania z hľadiska tepelnej zotrvačnosti konštrukcií. Aký je na to váš názor?

Ďakujem za podnetné informácie  

Dobrý den, díky za zajímavý dotaz.

Jsou dva způsoby využití stěnového topení.

Akumulační, kdy jej lze například kombinovat s hliněnou omítkou, která je asi to nejlepší na vnitřní klima, co je dnes k dispozici - zkušenosti s touto aplikací máme na Slovensku v pasivním domě v Leopoldově. Vhodné zejména, pokud v domě přebýváte většinu času i přes den. V tomto případě je smysluplná i centrální rekuperace - určená však pouze jako větrací jednotka (nikoliv jako teplovzdušné vytápění).

Nebo pro zónové topení - ideální pro pracovně vytížené, kteří domů přijíždějí po celodenní práci nebo po škole. Podle mě je toto i trend budoucnosti, kdy díky možné vyšší náběhové teplotě do stěnového topení můžete například vytopit místnost do několika jednotek minut. Tedy netopit v domě přes den, pouze temperovat. Odpoledne přijít z práce domů a v předsíni zapnout topení pro denní místnosti (obývák, kuchyň, sociálky, pracovnu...ne však ložnici.). Než si vyslečete kabát a vyzujete boty, jsou zdi teplé a k Vám se line příjemné sálavé teplo.

Večer, se zapnutím topení do ložnice se automaticky vypne topení do obýváku, předsíně, kuchyně a haly, ponechá se jen pro sociálky, aby noční návštěva WC nebyla současně noční můrou.

Tento způsb jsme realizovali v hotelu v Norsku, kdy host, ještě než došel od recepce do pokoje, měl už stěny vyhřáté, protože regulace krátkodobě vpustila do kapilár horkou vodu (60°C). Díky tenkostěnnému svrchnímu plášti z 3mm Gigapanu a reflexní folii za kapilárami, se během 2 minut vyhřála celá stěna na teplotu 25°C, čímž zaplavila celou místnost sálavým teplem a hosté přišli již do tepelné pohody. Následovalo snížení náběhové vody na udržovacích 22°C a hosté nepoznali, že se v místnosti před jejich příchodem pouze temperovalo.

Ptal jste se i na centrální vzduchotechniku, která odsává/přivádí/ohřívá/ochlazuje/vlhčí/odvlhčuje vzduch. Podle mého názoru je tento způsob vytváření tepelné pohody ten vůbec nejdražší. Vyžaduje velmi pečlivé hospodaření se vzduchem, pokud možno neotvírání dveří, oken atd.. Doporučil bych ho pro administrativní budovy, ale domů bych ho nechtěl.

V případě sálavého stěnového topení neohříváte vzduch, ale pouze hmotu stěn. Takže i když otevřete okno, abyste na chvíli vyvětral, ztratíte jen zlomek energie, které jste do stěn vložil. Vzduch dýcháte studenější, tedy vlhčí a tedy i zdravější a Vás vyhřívá sálavé teplo.

Domnívám se tedy, že výhodné řešení je lokální větrací jednotka s rekuperací, ale určitě rovnotlaká (oba ventilátory foukají současně - tedy ne keramická vložka a foukat přes ni chvilku ven a chvíli dovnitř - to není dobré z více hledisek), ovládaná pomocí čidel na CO2 a H2O - tedy větrá se pouze vydýchaný vzduch.

Chápu, že odrazová vrstva odrazí vyzážené teplo zpět do místnosti. Pokud ale projde teplo skrze první odrazovou vrstvu, přoč by ho tato vrstva měla pustit zpátky do místnosti, místo aby ho "nakopla" směrem ven?

Dobrý den, této otázce úplně nerozumím. Vkládám sem video s principem funkce - snad to bude jako odpověď nejlepší (místo zdi je možné si představit sádrokarton):